cz en

 



výhody dřevostaveb

JSOU ZDRAVÉ


Dřevo působí velmi pozitivně na lidskou psychiku i na imunitní systém.

Dřevo dokáže vyrovnávat vlhkost v interiéru, při jejím přebytku ji dokáže absorbovat a naopak uvolnit, pokud je vzduch příliš suchý. Díky tomu vzniká stabilní klima vyhovující astmatikům a alergikům.

Díky jemné struktuře nacházíme ve dřevu princip vzduchových filtrů a účinek houby, jejíž množství pórů a dutin představuje zásobárnu vlhkosti. Dřevo je schopné přijímat škodliviny a pachy ze vzduchu, filtrovat je a mírnit elektrické náboje okolního vzduchu, samozřejmě za předpokladu, že nebude ucpáno a zataraseno lepidly a laky nepropouštějícími vzduch.

Lidské tělo má kolem sebe přirozené slabé elektrické ochranné pole, které odpuzuje od kůže bakterie a částečky prachu a špíny. V místnostech se silně elektrostaticky nabitými poli je toto ochranné pole člověka narušeno a u citlivých lidí může způsobit alergie, záněty sliznic, nachlazení, bolesti hlavy, což se hlavně projevuje v budovách zděných nebo betonových.

Elektricky nabité povrchy mají sklon k zaprášení a zašpinění, protože přitahují částečky poletující ve vzduchu, což neplatí pro dřevo bez povrchové úpravy, nebo ošetřené pouze přírodními látkami (včelí vosk, oleje z přírodních pryskyřic a podobně)

JSOU RYCHLÉ


Pro každého budoucího stavebníka, který se rozhodne pro stavbu domu, může být zajímavé srovnání délky realizace zděného dou a dřevostavby. V obou případech bude potřeba 2-3 měsíce na zpracování projektové dokumentce. Zásadní rozdíl je v délce realizace. Průměrná doba výstavby rodinného domu z cihel je 12 měsíců, ale i tato doba je podmíněna počasím. Dřevostavbu lze včetně základové desky dokončit za 5-6 měsíců, přičemž hrubá stavba je hotova cca za 2 měsíce. Dřevostavby navíc nepotřebují technologické přestávky a lze provádět téměř za jakéhokoliv počasí tedy i v mrazu, což je u mokrých procesů vyloučeno.

JSOU NÍZKOENERGETICKÉ


Dřevostavby jsou konstrukčně nejvýhodnějším stavebním systémem pro stavbu nízkoenergetických domů. S minimální tloušťkou dosahují výborných tepelně izolačních vlastností.

Dosažitelná úspora na energiích se dá očekávat orientačně asi 65% oproti nákladům dnes běžných staveb.

Podíl dřevostaveb na nízkoenergetické výstavbě je řádově vyšší než celkový podíl dřevostaveb na nové výstavbě, odhaduje se někde kolem poloviny všech nízkoenergetických staveb.


Běžná novostavba
  
vytápění pomocí plynového kotle o vysokém výkonu, přirozené větrání okny, obvodové konstrukce podle norem

Nízkoenergetický dům
            

otopná soustava o nižším výkonu, využití obnovitelných zdrojů, dobře zateplené konstrukce, řízené větrání s rekuperací tepla

Pasivní dům
  
teplovzdušného vytápění, vynikající parametry tepelné izolace, vzduchotěsná obálka, řízené větrání s rekuperací tepla

Nulový dům
  
základní parametry na úrovni pasivního domu, navíc velká plocha fotovoltaických panelů


JSOU EKOLOGICKÉ


V každém krychlovém metru dřeva je vázáno asi 250 kg CO2.

Dřevo při svému růstu pojme tolik CO2, kolik ho po svém použití zase odevzdá. Ale co víc – dřevo dokáže vázat CO2 i v době, kdy už neroste a je použito jako stavební materiál

Na rozdíl od všech ostatních konstrukčních soustav jsou dřevostavby schopny vázat CO2 do hmoty budovy (pro běžný dům až 20 t), zatímco stejný dům z cihelných bloků představuje ekologickou zátěž při výstavbě a provozu až 122t CO2.

Při spalování dřeva nevznikne ani o gram oxidu uhličitého více než kolik ho dřevo během svého růstu z atmosféry odebralo. Les totiž používá tento plyn při růstu stromů.

JSOU FLEXIBILNÍ


Díky flexibilitě konstrukčního systému lze každou dřevostavbu individuálně přizpůsobit požadavkům stavebníka. Moderní skeletové dřevostavby jsou dokonce natolik variabilní, že dům vymezují pouze vnějšími stěnami.

Protože stěny jsou ve srovnání se zděnými technologiemi o poznání tenčí, dřevostavba může nabídnout v průměru až o deset procent větší obytný prostor při stejné zastavěné ploše. Tepelný odpor obnovené stěny sendvičové dřevostavby o síle 25 cm (R = 5,483 m².K/W) jen přibližuje konstrukci z tvarovek typu Therm a izolace v celkové tloušťce 52 cm (4,835 m².K/W)

Na třech metrech běžného obvodového zdiva lze ušetřit až 1 m² užitné plochy.